•  Česky
•  Polski

•  English
•  en français

Události doma a ve světě

První šokující katastrofou letošního roku se stal 1. února tragický let amerického raketoplánu Columbia. Při jeho návratu z kosmu zahynulo všech sedm členů posádky, jak se později ukázalo, v důsledku technické závady, která vznikla již při startu.

Dne 2. února skončilo funkční období prezidenta republiky Václava Havla. Protože parlament nedokázal v minulých týdnech zvolit jeho nástupce, je republika bez prezidenta.

V únoru poprvé od roku 1992 přesáhl počet nezaměstnaných lidí v naší republice 10 procent. Zároveň ceny zboží jsou nižší než v minulém roce a inflaci vystřídala deflace. Ceny dolů tlačí zahraniční konkurence a nikoliv stagnace nákupů. Ty stále rostou a mnozí nakupují na tzv. spotřebitelské půjčky.

Dne 28. února Parlament zvolil v třetím kole třetí volby prezidentem republiky Václava Klause. Kandidáta ODS podpořili svými hlasy také komunisté. Dlouho trvající proces volby prezidenta vyvolávalo určitou nelibost ve společnosti. Za zmínku stojí i chování nejsilnější vládní strany ČSSD. Ve třech volbách postupně sama „potopila“ své tři prezidentské kandidáty.

Dne 20. března Ministerstvo vnitra zpřístupnilo Seznam tajných spolupracovníků StB, který, na rozdíl od tzv. Cibulkových seznamů z počátku 90.let minulého století, má punc oficiálnosti. Jména 75 tisíc agentů jsou k dispozici na internetu, nový seznam však větší rozruch na veřejnosti nezpůsobil. Měl být vydán mnohem dříve.

Dne 21. března začala válka v Iráku. USA a koaliční spojenci udeřili na zemi ovládanou diktátorským režimem Sadáma Husajna, který ignoroval usnesení OSN a nevyvrátil podezření, že nadále vlastní zbraně hromadného ničení. Po dobytí země (9. dubna padl Bagdád) se však nepodařilo prokázat, že by Irák tyto zbraně vůbec měl. Irácké tažení rozdělilo evropské veřejné mínění na dva tábory. Naše republika stanula na straně USA a do Iráku vyslala prapor chemiků a posléze polní nemocnici, která léčila především civilní obyvatelstvo.

Od března zná svět další smrtelnou nemoc – SARS čili syndrom akutního respiračního selhání. Je to varianta zápalu plic, proti které neexistuje lék. Epidemie vypukla v Honkongu, zasáhla Čínu a další země. Zemřelo několik stovek lidí a letecká doprava dostala další ránu, méně se cestuje v obavě z nákazy. USA a Evropa přijaly různá hygienická opatření, a to zejména na letištích.

Dne 9. dubna schválil Evropský parlament přijetí ČR a dalších kandidátských zemí do Evropské unie. ČR však ze všech zemí dostala nejméně souhlasných hlasů, protože proti hlasovali někteří poslanci z Německa a Rakouska. Důvodem jim byla existence Benešových dekretů. Nicméně byl to další z rozhodujících kroků na naší cestě do EU.

Dne 16. dubna předseda vlády, prezident a ministr zahraničí podepsali v Aténách smlouvu o podmínkách rozšíření EU. Do unie vstoupíme 1. května 2004.

Dne 18. dubna se na Slovensku konalo referendum ke vstupu do EU a k urnám přišlo jen 35 procent oprávněných voličů. To vyvolalo obavu, kolik lidí asi bude volit u nás. Naštěstí není u našeho referenda podmínkou jeho platnosti padesátiprocentní účast, zato však je výsledek závazný.

Referendum ke vstupu ČR do EU se konalo ve dnech 13. a 14. června. Voličů přišlo a své ano z nich řeklo 51 %. Na tomto výsledku se zřejmě podepsala předcházející volební kampaň, do které se spíše než argumenty o EU promítaly stranické půtky. KSČM doporučila svým příznivcům hlasovat proti vstupu, vládní strany vyzývaly ke vstupu, opoziční ODS zaujala rozporuplný postoj. Prezident republiky Václav Klaus se vůbec odmítl vyjádřit, jak bude volit (jaký rozdíl oproti prezidentské podpoře v sousedních zemích), naopak Václav Havel veřejně sdělil své ano.

Dne 13. srpna zemřel ve věku 107 let poslední žijící ruský legionář Alois Vocásek. Jeho životní příběh je ilustrací českých poměrů - tento účastník bitvy u Zborova byl po druhé světové válce odsouzen za kolaboraci s nacisty.

Dne 31. srpna zemřel ve věku 86 let Pavel Tigrid, jedna z nejvýznamnějších osobností poúnorové emigrace, novinář, vydavatel (časopis Svědectví) a nakonec i ministr kultury ČR.

Dne 31. října skončila platnost desetihaléřů a dvacetihaléřů. Důvod? Jejich výroba byla dražší než jejich nominální hodnota a navíc se nevracely z oběhu. Obchody je už nyní nemusejí přijímat. Ceny jsou i nadále uváděny i s desetníkovými položkami, výsledný nákup se však u pokladny zaokrouhluje na padesátníky či celé koruny. Lidé si rychle zvykli, problémy to nečiní. Stažené typy mincí pocházely r. roku 1993, desetník navrhl Jiří Prádler, dvacetník Jaroslav Bejvl.

Dne 27. listopadu byl spisovatel a současný český velvyslanec v Rakousku Jiří Gruša zvolen prezidentem mezinárodního PEN klubu.

Dne 3. prosince schválila Poslanecká sněmovna státní rozpočet na rok 2004 se schodkem 115 miliard Kč (na letošní rok byl schválen rekordní schodek 122 miliard Kč, skutečnost pak byla přece jen lepší) a zároveň přijala několik zákonů, které mají zahájit reformu veřejných financí. Celkový státní dluh je již delší dobu předmětem vážných diskusí jak v odborných kruzích, tak i na veřejnosti. Reforma je nutná, všichni o ní mluví, jen však chybí odvaha ji provést. Ona totiž zákonitě musí „bolet“.

Dne 13. prosince dopadli američtí vojáci iráckého diktátora Saddáma Husajna. Skrýval se nedůstojně v podzemní skrýši nedaleko svého rodného města Tikrítu. Byl to typ úkrytu pro jednoho bojovníka nazývaný „pavoučí díra“, který se uplatnil v bojích po druhé světové válce na Dálném východě. Dopadení Husajna však Iráku klid nepřineslo.

O víkendu 13. – 14. prosince se v Bruselu konal summit představitelů zemí EU včetně přistupujících. Hlavním bodem jednání byl návrh ústavy EU čili euroústavy. Nejedná se o skutečnou ústavu, ale spíše o souhrn pravidel umožňujících existenci rozšířené unie. Návrh však schválen nebyl, rozkol nastal v otázce hlasů jednotlivých zemí. Euroskeptici včetně našich to hodnotili (s neskrývanou radostí) jako kolaps, eurooptimisté jen jako menší zádrhel.

Dne 27. prosince se český fotbalista Pavel Nedvěd, hrající za Juventus Turín, stal nejlepším fotbalistou Evropy. Zvítězil v anketě časopisu France Fooball o Zlatý míč. Po legendárním Josefu Masopustovi je druhým naším fotbalistou, kterému se dostalo takového ocenění.

Dne 31. prosince byly zrušeny okresní úřady, tím byl učiněn další zásadní krok v reformě veřejné správy. Okresy jako správní jednotky státu však zůstaly zachovány včetně některých úřadů orgánů okresní působnosti – např. okresní soudy, zastupitelství, policie, úřad práce aj.

Za připomenutí stojí letošní dvacáté výročí existence mobilních telefonů. V roce 1983 americká firma Motorola představila první mobilní telefon, tehdy si toho u nás sotva kdo povšiml a dnes je výjimkou ten, kdo mobil nevlastní.

Jaký byl letošní rok ve světle statistiky? Lidé se údajně měli nejlépe v historii. Došlo k růstu platů, inflace byla nulová. Vánoční nákupy překonávaly dosavadní rekordy, ale hodně se kupuje na spotřebitelský úvěr. Na druhé straně bez práce bylo půl milionů lidí, tj 10 procent obyvatelstva. Hrozivě roste státní dluh, ve světovém měřítku to však není nic výjimečného. Dle průzkumů veřejného mínění se zvýšily preference komunistů, kdyby se konaly parlamentní volby, skončili by druzí.

úvodní strana