•  Česky
•  Polski

•  English
•  en français

Události doma a v zahraničí

Dne 19. ledna – po 230 dnech od voleb dostala republika vládu, která získala důvěru Poslanecké sněmovny PČR. Vládu na druhý pokus sestavil Mirek Topolánek (ODS) a tvoří ji zástupci tří stran – ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Vznik vlády při vyrovnaných silách umožnila dvojice „přeběhlíků“ z ČSSD, která do dějin vstoupí jako „firma Melčák – Pohanka“ s uštěpačným dovětkem „hlasování všeho druhu“. Skončilo dlouhé období různých politických jednání a vzájemných útoků. S typicky českým humorem byla ČR označována za největší nevládní organizaci na světě.

Dne 2. února vydala komise OSN pro změny podnebí zprávu o změnách klimatu s tím, že oteplování planety se děje vlivem činnosti člověka. Je to varování velmi autoritativní a důrazné, které však vyvolalo i kritický ohlas. Dle kritiků nejsou tyto závěry podloženy prověřenými fakty.

Dne 4. února zažil Bagdád teroristický útok, po výbuchu výbušniny zahynulo 137 lidí a stovky jich bylo zraněno. Byl to nejhorší útok od invaze do Iráku v roce 2003. Země je však na pokraji občanské války a každý týden zde zahynou desítky lidí.

Dne 16. února se sportovní fanoušci mohli radovat z titulu mistryně světa ve slalomu Šárky Záhrobské. Je to první titul ve sjezdovém lyžování pro zemi, kde lyžují dva milióny lidí.

Od počátku roku u nás probíhá diskuse o záměrech USA instalovat na území ČR radar ke sledování mezikontinentálních raket. Evropu a USA má především ohrožovat Irán a jeho jaderný zbrojní program. Radar pomalu názorově rozděluje občany na dvě poloviny. Horlivým zastáncem radaru je josefovský farář Bohumil Šiktavanc, čímž ovšem část farníků popuzuje.

Dne 24. března si velká část Evropy připomínala 50. výročí založení Evropské unie. V Berlíně byla podepsána Berlínská deklarace, ovšem jen třemi nejvýznamnějšími představiteli – kancléřkou předsedající země, předsedou evropské komise a předsedou evropského parlamentu. Je v tom určitý symbolický význam – není už třeba podpisů zástupců všech 27 zemí.

Dne 16. dubna došlo na univerzitě v Blackburgu ve Virginii k nejkrvavější tragédii v dějinách amerického školství. Šílený student tu zastřelil 32 studentů a učitelů.

Na přelomu dubna a května se konaly doplňovací volby do Senátu PČR. V Chomutově a Přerově přišlo k druhému kolu voleb necelých 10% voličů. Tak se opět mnozí ptají, jaký má takový senátorský mandát vůbec váhu.

Dne 13. prosince podepsali v Lisabonu představitelé zemí EU „eurosmlouvu“, která nahradila v minulých letech odmítnutou euroústavu. Za Českou republiku Lisabonskou smlouvu (pod tímto názvem nejspíše vstoupí do dějin) podepsal předseda vlády Mirek Topolánek. Smlouvu ovšem ještě čeká ratifikace v národních parlamentech. Součástí smlouvy je také Charta základních práv občanů EU.

Dne 7. května volila Francie nového prezidenta a stal se jím Nikolas Sarkozy, konzervativec, který proslul jako ministr vnitra tvrdým tažením proti zločinnosti.

Vláda na jaře roku představila návrhy daňové reformy, což vyvolalo další vlnu politických šarvátek, a to dokonce i v řadách vládní ODS. Sám předseda vlády byl ještě nedávným ministrem financí (ODS) veřejně nazván podvodníkem. Lidé ovšem příliš informací o podstatě návrhů nemají, mnozí se pochopitelně dopadů reforem bojí. Pokud na reformu nějak doplatí příslušníci střední třídy, nemohou se dle předsedy vlády zlobit, protože „už mají předplaceno“ z minulosti.

Ve dnech 5. a 6. června byl na krátké návštěvě Prahy prezident USA George Bush, doprovázený manželkou Laurou. Jedním z cílů návštěvy bylo jednání o umístění protiraketového radaru v Brdech. Pro Prahu to byla mimořádná událost, i vzhledem k rozsáhlým bezpečnostním opatřením. Americký prezident pak odletěl do Rostocku na zasedání šéfů nejmocnějších států světa – tzv. skupiny G8. Přijali zde závazek snížit do roku 2050 na polovinu dnešní emise „skleníkových“ plynů způsobující oteplování planety.

Dne 20. června se na jedné krůtí farmě u Vysokého Mýta vyskytla nákaza ptačí chřipky, následovaly další případy, které se řešily likvidací celých chovů drůbeže. Věc berou příslušné orgány státní správy velmi vážně.

Ve dnech 22. a 23. června se v Bruselu konal summit nejvyšších představitelů zemí EU. Výsledkem napjatého jednání je přijetí kompromisního návrhu nové unijní smlouvy, která by nahradila zamítnutou euroústavu. Mohlo se hlásit: Euroústava je mrtvá, ať žije Euroústava! Euroskeptici a eurooptimisté nakonec považovali přijatý návrh za svůj úspěch. V průběhu jednání nejvíce „zlobilo“ Polsko, které ovšem pobírá nejvíce unijních peněz.

Koncem června odešel z čela britské vlády po deseti letech premiér Tony Blair. V Dolní sněmovně se s ním rozloučila konzervativní opozice potleskem ve stoje. Jaký to kontrast oproti české politické kultuře!

V červenci získali čeští fotbalisté v Kanadě na mistrovství světa hráčů do 20 let stříbrné medaile. Je to jeden z největších úspěchů českého fotbalu v historii.

Dne 21. srpna schválila Poslanecká sněmovna těsnou většinou zákon o stabilizaci veřejných financí. Dle premiéra Topolánka to je vlastně „batoh“ reformních změn v oblasti daní, sociálních věcí a zdravotnictví. Ty budou platit od roku 2008 a způsobí největší zásah do života lidí od roku 1990. Veřejnost reformu přijala s rozpaky, parlamentní opozice ji zásadně odmítá.

Od 1. září začalo na Domažlicku jako na prvním místě v republice digitální vysílání televizních programů. Tato televizní revoluce, nahrazující stávající analogové vysílání, se postupně rozšíří po celé republice.

Od 1. září nastala „revoluce“ i ve školství. Na základě nového školského zákona se v prvních a šestých třídách učí nikoliv podle centrálně daných osnov, ale podle rámcových vzdělávacích programů, které si zpracovala každá škola sama. Mnozí si od toho slibují konec „biflování“ množství dat a údajů, které žáci a dospělí nakonec k ničemu nepotřebují. Důraz bude kladen na samostatné uvažování. Školám však stále chybějí žáci. Lidé si místo dětí pořizují psy. Však lze pro ně také uzavřít zdravotní a životní pojištění.

Dne 19. října předsedové vlád schválili reformní smlouvu Evropské unie dle zásad přijatých předtím na summitu v Bruselu. Nová smlouva nemá formální znaky ústavní smlouvy, není v ní už například zmínka o vlajce či hymně EU (také česká delegace byla proti těmto symbolům), nicméně v mnoha českých městech dál vlají hvězdnaté (vyjma Pražského hradu) a Beethovenova Óda na radost zní při různých slavnostních příležitostech. Přijatou reformní smlouvu ovšem ještě čeká ratifikační proces ve všech zemích EU.

V říjnu hodně vzruchu po celé zemi vyvolal návrh nové Národní knihovny v Praze. Vítězný návrh architekta Jana Kaplického se mnoha lidem nelíbí a celá záležitost dostala vážný politický rozměr.

Dne 21. října se v Polsku konaly předčasné parlamentní volby, které vyhrála Občanská platforma Donalda Tuska. Mnozí v Evropě to přijali s úlevou, neboť se očekává, že Polsko přestane být evropským „potížistou“.
V polovině prosince ČR prohrála v OSN boj o místo nestálého člena Rady bezpečnosti. Česká delegace po prvním kole volby svou kandidaturu vzdala, když viděla, že Chorvatsko má mnohem větší šanci uspět. Byl to dosti viditelný neúspěch ČR na poli mezinárodní diplomacie.

Úžasná změna se udála tři dny před Vánoci. Česká republika vstoupila do Schengenského prostoru. Lidé tak mohou jezdit do většiny evropských zemí jen s občanským průkazem a bez celních kontrol. To je nesmírná úleva. Stačí jen vzpomenout na dřívější fronty na hraničním přechodu v Bělovsi a neustálé pasové a celní kontroly. V posledních letech už to bylo trochu lepší, nicméně až teď přichází skutečná volnost. Hraničním přechodem bude možné projet bez zastavení, navíc lze hranici mezi státy překročit pěšky vlastně kdekoliv – vyjma míst, kam je vstup zakázán v zájmu ochrany přírody, tedy v chráněných územích.

Koncem roku výrazně rostly ceny potravin, hlavně mléčných výrobků a pečiva. Na jaře stála čtvrtka másla 20 Kč, nyní se jeho cena blíží 40 Kč. Za příčinu se udává velký vývoz evropské zemědělské produkce do Číny a Indie. Tyto obrovské země ekonomicky rostou, zvyšuje se tam životní úroveň a jejich obyvatelstvo si může dopřát bohatší jídelníček. Další příčinou je stále větší přidávání biologické složky do benzínů. Biopaliva se vyrábějí z obilovin a ty pak chybějí potravinářské výrobě. Zemědělci to celkem vítají, mají totiž zajištěn odbyt své úrody. Na růstu cen se pochopitelně přiživili i obchodníci svou vyšší marží, což se poznalo, když v Německu vyjde nákup některých potravin levněji. Tvrdá konkurence nutila obchodníky v posledních letech držet ceny „na uzdě“, nyní využili první větší příležitost.

Letošní rok byl z pohledu statistiků dosti zajímavý. Platy zaměstnanců letos vzrostly o 7 procent, produktivita práce však roste rychleji, předbíhá růst platů již pátým rokem. Více proto roste podíl firem na vytvořeném bohatství, jejich majitelé poprvé od roku 1995 dosáhli přes 30 procent čistého zisku. Tím se ovšem také odstraňuje nedostatek kapitálu, kterým se dosud vyznačovala česká ekonomika. Náchodsko patří průměrnou výší mezd mezi nejhorší okresy v zemi.

Jako drobný symbol poměrů v naší republice stojí za uvedení případ z justice. Opilý řidič zabil autem dvě osoby, v mimosoudním vyrovnání se souhlasem státního zástupce zaplatil pozůstalým dva milióny korun a vůbec nemusel před soud. Jak v raném středověku, stačí mít peníze.

úvodní strana