město Jaroměř

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

Podání žádosti o milost

4. Základní informace k životní situaci

Na základě článku 62 písm. g) a článku 63 písm. j) Ústavy České republiky je prezident republiky oprávněn udělovat tzv. milost, tedy jednak odpouštět či zmírňovat tresty uložené soudem a zahlazovat odsouzení a jednak nařizovat, aby se trestní řízení v určité věci vůbec nezahajovalo, nebo, bylo-li zahájeno, se v něm nepokračovalo.

Na základě rozhodnutí prezidenta republiky č. 378/2013 Sb., o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, přenesl prezident pravomoc provádět řízení o žádostech o milost na ministra spravedlnosti. Zároveň mu v článku I. odst. 2 tohoto rozhodnutí přikázal zamítat (všechny) žádosti o milost s výjimkou žádostí osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, pokud nebudou soudem shledány podmínky pro užití ustanovení § 327 odst. 4 trestního řádu (v aktuálním účinném znění se jedná o odst. 3 trestního řádu).

Ministr spravedlnosti je proto na základě výše uvedeného rozhodnutí prezidenta republiky povinen zamítnout žádost vždy, pokud se nejedná o žádost osoby, která trpí závažnou, či nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, a zároveň pokud sám soud neshledal podmínky k tomu, aby upustil od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku z důvodu nevyléčitelné životu nebezpečné nemoci nebo nevyléčitelné nemoci duševní (§ 327 odst. 3 trestního řádu).

Jinými slovy, ve všech případech, tedy pokud se jedná o žádost o zastavení trestního stíhání, či o žádost o zmírnění jiného trestu než je trest odnětí svobody a žádosti osob, které nejsou nemocné tak, jak je výše popsáno, a soud nevydal rozhodnutí podle § 327 odst. 3 trestního řádu, musí ministr spravedlnosti žádost zamítnout.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Jakákoliv fyzická či právnická osoba, proti které je vedeno trestní řízení, či která vykonává trest.

Žádost může podat i jiná osoba (právnická či fyzická), která má zájem na tom, aby byla milost udělena osobě trestně stíhané či osobě vykonávající trest.

Vzhledem k omezení vyplývajícím pro ministra spravedlnosti je vhodné, aby osoba žádající o milost, která je ve výkonu trestu a chce žádat o milost ze zdravotních důvodů, nejprve podala žádost na soud ve smyslu § 327 odst. 3 trestního řádu. Tedy žádost, aby z důvodu nemoci, která je nevyléčitelná a životu nebezpečná, či z důvodu nemoci duševní, sám soud upustil od výkonu trestu odnětí svobody. Po zamítnutí této žádosti soudem je možné podat žádost o milost s nadějí na kladné vyřízení.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Splnění všech požadovaných náležitostí.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Podáním písemné žádosti adresované Ministerstvu spravedlnosti, či přímo prezidentu republiky.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Ministerstvo spravedlnosti - oddělení ústavněprávní; žádost lze také podat přímo prezidentu republiky, řízení však provádí Ministerstvo spravedlnosti.

V případě, že se bude jednat o žádost osoby, která trpí nemocí či chorobou ve smyslu článku I. odst. 2 rozhodnutí prezidenta republiky č. 378/2013 Sb., o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, bude žádost o milost po provedeném šetření Ministerstva spravedlnosti předložena prezidentu republiky k rozhodnutí. Ostatní žádosti budou po provedeném šetření ministrem spravedlnosti zamítnuty (ve smyslu článku I. odst. 1 rozhodnutí).

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

V žádosti je nutné uvést všechny důležité údaje o osobě, pro kterou je milost požadována:

jméno a příjmení,
datum narození nebo rodné číslo,
adresu trvalého pobytu,
platnou korespondenční adresu,
spisové značky rozsudků v dané věci s uvedením soudu, který ve věci rozhodoval (či jejich kopie),
výpis z rejstříku trestů,
spisovou značku rozhodnutí o zamítnutí upuštění od výkonu trestu odnětí svobody ve smyslu § 327 odst. 3 trestního řádu (pokud takové rozhodnutí je),
důvody, pro které je milost požadována.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Žádost lze podat v jakékoliv písemné podobě.

Pro zrychlení práce zhotovilo Ministerstvo spravedlnosti formulář, který byl zaslán i do věznic. Osoby vazebně stíhané i osoby ve výkonu trestu jej proto mají k dispozici.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Žádost o milost lze podat v kterékoliv fázi trestního řízení.

Délka řízení je závislá na náročnosti potřebného šetření a nedá se předem přesně stanovit. Zpravidla bývá rozhodnutí zpracováno v rozmezí 1-3 měsíců.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

Postup řízení při vyřizování milostí neupravuje žádný právní předpis. Udělení milostí je oprávněním prezidenta republiky, který sám rozhodne, kdy milost udělit a kdy nikoliv.

Základní prameny úpravy jsou proto ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále pak zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a pro účely a rozsah pravomocí Ministerstva spravedlnosti rozhodnutí prezidenta republiky č. 378/2013 Sb., o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti.

18. Jaké jsou související předpisy

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o milost nejsou opravné prostředky přípustné.

Je však zároveň možné podat žádost o milost znovu (např. pokud nastanou v případě stejného trestu či trestního řízení nové skutečnosti, které by mohly vyvolat změnu rozhodnutí - např. závažná choroba apod.).